Abstrakt
Článek se zabývá náhradním mateřstvím, jednou z nejstarších a nejkontroverznějších reprodukčních technik. První část článku objasňuje terminologii, druhá etické aspekty a východiska pro náhradní mateřství, především vykořisťování, komodifikaci a možnosti komercionalizace náhradního mateřství a jeho podmínky.
Ukazuje značné odlišnosti v přístupu k těmto aspektům optikou vybraných států, především v souvislosti s jejich ekonomickou vyspělostí. Třetí úhel pohledu je zaměřen na české právní prostředí v kontrastu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) založenou na evolutivním rozhodování, které vychází z výkladu ESLP, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP) se v čase mění, že je "živoucím nástrojem".
Na konkrétní judikatuře odhaluje, jak ESLP akcentuje důležitost genetické příbuznosti k dítěti narozenému prostřednictvím náhradního mateřství. Odpovídá na otázky, jak je právně náhradní mateřství uchopeno v České republice, a ukazuje, jak se do této oblasti aktivně promítá judikatura ESLP, a nastiňuje potřebu aktivní regulace této problematiky.