SPECT mozku u kognitivních poruch - porovnání s klinickou diagnózou a význam pro klinickou praxi - stále platná možnost?
Abstrakt
Úvod: Hodnocení významu vyšetření perfuze mozku pomocí jednofotonové emisní počítačové tomografie (SPECT) v diferenciální diagnostice kognitivních poruch. Metodika: Za období čtyř let byla provedena retrospektivní analýza dat vyšetřených pacientů s cílem porovnat závěry vyšetření SPECT mozku s klinickou diagnózou. 68 nemocných s klinickými diagnózami (33 pacientů s pravděpodobnou Alzheimerovou nemocí (AD - Alzheimer's disease), 13 s mírnou kognitivní poruchou (MCI - mild cognitive impairment) a 22 osob s jinými chorobami) bylo podle druhého čtení jejich SPECT obrazů mozku, bez klinických informací, rozděleno do 5 skupin perfuzních vzorců: obraz Alzheimerovy nemoci (AD - 19 pacientů), obraz vaskulární demence (VD - 17), obraz smíšené demence (MIX - 18), ostatní perfuzní vzorce (O - 11) a normální obraz (N - 3).
Výsledky: Z 33 pacientů s klinicky pravděpodobnou AD mělo na SPECT mozku v 87 % obraz AD, u poloviny z nich byl přítomen nález MIX. U 13 s MCI byly zjištěny heterogenní vzorce mozkové perfuze odpovídající smíšené populaci jedinců s MCI.
Sledováním laterality postižení na SPECT obrazech u 25 praváků byla zjištěna převaha výskytu prvních defektů perfuze temporoparietálně nebo temporálně v dominantní hemisféře u většiny pacientů s MIX nebo klinicky pravděpodobnou AD. Spolehlivost radionuklidové (RN) metody byla posuzována stanovením inter- (89 %) a intrapersonální (87 %) shody závěrů vyšetření perfuze mozku technikou SPECT.
Závěr: SPECT mozku přináší, kromě podpory diagnostiky AD, další informaci o možné kombinaci s cévními mechanismy. Heterogenní vzorce odpovídají smíšené populaci jedinců s MCI.