Abstrakt
Ačkoliv výzkum psychologických reakcí turistů vůči terorismu je rozsáhlý, doposud značně ignoroval kognitivní a afektivní reakce in situ. V důsledku víme velmi málo o tom, jak mikrodestinační faktory ovlivňují tyto reakce.
Představená studie, která je založena na tzv. procházkových rozhovorech vyvolávající strach se zahraničními turisty (n = 24) v městském centru německého Mnichova, adresuje tyto mezery ve výzkumu v kontextu městského turismu. Rámcová analýza byla využita ke zhodnocení psychologických reakcí participantů vůči terorismu.
Mnoho z participantů uvádělo, že nepociťují strach z terorismu. Avšak všichni participanti hodnotili možnost výskytu teroristických útoků v mnichovském centru jako existující.
Vnímaná pravděpodobnost se lišila napříč navštívenými místy a jednotlivými participanty. Rozdíly mohou být vysvětleny 12 identifikovanými mikrodestinačními faktory, z kterých se množství přítomných lidí a protiteroristická opatření ukázaly jako klíčové.
Jiné faktory, jako je způsob, jak participanti chápou terorismus, též ovlivnily jejich reakce vůči této bezpečnostní hrozbě. S návratem masového turismu musí být odvětví připraveno na fungování v prostředí mnoha hrozeb, z nichž terorismus nelze opomíjet.
Stejně jako turismus ani terorismus nebude vymýcen pandemií Covid-19, právě naopak. Jedná se o hrozbu, která v těchto časech sílí.
Doporučení plynoucí z našich zjištění však mají potenciál krotit jeho dopady na odvětví turismu.