Abstrakt
Základních východiskem tohoto příspěvku bude článek "Co jest buddhistické nirvánam podle pálijského kánonu", který Vincenc Lesný publikoval v Ruchu filosofickém v roce 1921, kde se poněkud referujícím způsobem snažil filozofickému publiku přiblížit buddhistický koncept nibbánam (příp. nirvánam), přičemž zvlášť důležité bude rozlišení na "nibbánam za živa" a "nibbánam po smrti". Ve svém příspěvku hodlám plně využít skutečnosti, že se Lesný rozhodl publikovat svůj text v tomto časopise, a porovnat jeho pojetí nirvány (které bude rozšířeno i o jeho pozdější výklady) s pozicemi, které se snažili budovat jiní přispěvatelé tohoto periodika, kteří se pokoušeli ve své době o velmi novátorské a svébytné myšlení (což se často nesetkávalo s povděkem některých zástupců starší filozofické generace).
Stěžejním srovnávacím materiálem, vedle zmínky i jiných, bude pojetí ne-vědomí Vladimíra Hoppeho, jak ho vypracoval především ve svém spise Přirozené a duchovní základy světa a života z roku 1925, a rovněž i jeho chápání buddhismu (v souvislosti s jeho specifickým myšlenkovým systémem, tzv. transcendentálním idealismem), které se ukáže být příznačné pro mnohé další myslitele tohoto okruhu a jejich recepci těchto "východních nauk".