Příspěvek se zaměřuje na konstruování identit druhé generace muslimů v Česku. Tato generace vyrůstala primárně v kontextu českého prostředí, jejich socializace ale probíhala v kontextu muslimské rodiny.
Muslimové druhé generace se tedy pohybují mezi vícero kulturními rámci, transnacionálními poli, nacházejí se v prostoru mezi (Levitt 2009). Svou identitu vyjednávají situačně a musejí se vyrovnávat se vztahem k zemi původu svých rodičů, s etnicitou a národní identitou.
Na výpovědích muslimů druhé generace bych proto ráda ukázala, jak tito mladí lidé s migrační zkušeností zacházejí s etnicitou, když referují o své jinakosti, jaké strategie uplatňují při vyjednávání klíčových sociálních identit. Jedná se o data, která jsem vytvořila na základě polo-strukturovaných rozhovorů.