Abstrakt
Pavel Florenskij je jedním z nejznámějších ruských filosofů 20. století a je znám také jako křesťanský myslitel, kněz a oběť stalinistického režimu. Nicméně existuje sto let stará kritika jeho filosofie z pera Nikolaje Berďajeva, hovořící o nedostatku svobody ve filosofii Pavla Florenského.
Berďajev charakterizoval Florenského filosofii jako "magickou", a proto v jistém slova smyslu jako nekřesťanskou. Toto pojetí bylo převzato určitou částí současné sekundární literatury.
Studie zpočátku analyzuje vzájemné vztahy mezi Florenským a Berďajevem a jejich postavení v diskursu ruské náboženské filosofie. Poté přechází k hlavnímu tématu, jímž je analýza svobody ve Florenského hlavní práci Sloup a opora Pravdy a v jeho soci ální filosofii.
Svoboda je hlavní a nedělitelnou součástí Florenského gnoseologie, ontologie a soteriologie. Nejedná se však o oddělený problém, jako u Berďajeva, ani není ontologizována.
Ve Florenského myšlení není ani tak důležitá míra svobody v sociálním a politickém životě, jako naše osobní volba dobra a zla. Nicméně nutnost politické a sociální svobody není Florenským odmítána, je pouze považována za méně závažnou, než příchod konce světa.