Charles Explorer logo
🇨🇿

Operační léčba chordomu sakra

Publikace na 1. lékařská fakulta |
2022

Abstrakt

ÚČEL STUDIA: Je prezentována retrospektivní studie pacientů léčených pro sakrální chordom s ohledem na komplikace, klinické výsledky a dlouhodobé přežití. Byly formulovány tři hlavní hypotézy.

Hypotéza 1: přežití pacientů s ohledem na generalizaci onemocnění, manifestaci lokální recidivy a metastáz s dosaženým RO resekčním okrajem je delší než přežití pacientů s R1 nebo R2 resekčním okrajem. Hypotéza 2: přežití pacientů s tumorem resekovaným z dolní koncové ploténky S2 distálně je delší než u tumorů s resekcí nad touto úrovní.

Hypotéza 3: resekce velkých nádorů s objemem nádoru větším než 800 cm3 je spojena s významně kratším přežitím než resekce nádorů s objemem nádoru menším než 800 cm3. MATERIÁLY A METODY: Celkem 12 pacientů (7 žen, 5 mužů) průměrného věku 54,3 let podstoupilo v letech 1998-2018 chirurgickou léčbu na našem oddělení.

Sakrální chordom proximálně dosáhl úrovně S1 ve třech případech, úrovně S2 ve čtyřech případech a úrovně S3 v pěti případech s objemem menším než 800 cm3 u osmi a větším u čtyř pacientů. U devíti pacientů byla provedena sakrektomie izolovaným zadním přístupem au tří pacientů byl použit předozadní přístup.

K odhadu přežití pacientů byla vypočtena Kaplan-Meierova křivka přežití. Pacienti byli rozděleni do skupin a následně porovnáni z hlediska dosažené radikality chirurgické resekce, tj.

ROv. R1 nebo R2 resekce, za druhé proximálního okraje tumoru/resekce, tj.

S1 nebo S2 vs. S3 distálně, a za třetí objemu tumoru, tj. méně než 800 cm3 vs. více než 800 cm3.

VÝSLEDEK: V době hodnocení žilo celkem sedm pacientů (58,3 %) s průměrným přežitím 9,5 roku. Jeden pacient zemřel na komplikace spojené s léčbou obstrukčního ileu manifestovaného 10 měsíců po primární operaci.

Zbývající čtyři pacienti zemřeli v souvislosti s generalizací onemocnění v průměru 14,8 roku po primární operaci. Všichni pacienti, u kterých bylo dosaženo R0 resekce, v průměrné době hodnocení 7,3 roku (rozmezí 2,8-15,8 let) nevykazovali známky lokální recidivy nebo generalizace onemocnění, zatímco ve skupině s R1, R2 resekcí v době z hodnocení byli naživu pouze dva pacienti, oba v průměru 16,8 let (rozmezí 15,2-18,4 let) po operaci s opakovaně léčenými recidivami. Časté pooperační komplikace byly pozorovány celkem u pěti pacientů (41,7 %).

DISKUSE: Studie nepotvrdila žádný rozdíl v přežití pacientů s ohledem na postižení proximálního okraje křížové kosti nebo velikost tumoru. Rozhodujícím faktorem pro přežití pacientů se sakrálním chordomem je dosažení R0 resekce.

Velikost chordomu a proximální výkon zvyšují náročnost operace, manifestaci časných peroperačních a následně pooperačních komplikací. ZÁVĚRY: Při primární chirurgické léčbě sakrálního chordomu se vždy snažíme dosáhnout R0 resekce.

U maloobjemových tumorů z S3 distálně resekujeme tumor izolovaným zadním přístupem. Předozadní přístup je preferován v případě velkých nádorů přítomných v oblasti S1/2.