Abstrakt
Na žáka zaměřený přístup k výuce směřující k rozvoji gramotností se neobejde bez problémových úloh. Výzkum PISA, ale i další však naznačují, že schopnost českých žáků řešit problémové úlohy má jisté rezervy.
Tyto schopnosti ovšem může efektivně rozvíjet pouze učitel, který je sám dobrým řešitelem problémových úloh. Představovaný výzkum byl zaměřen na budoucí učitele chemie a jejich schopnost řešit problémové úlohy obecně přírodovědné i chemické povahy.
Metodou eye-trackingu doplněnou o think-aloud a rozhovory byly sledovány strategie uplatňované studenty učitelství při řešení problémových úloh přírodovědného zaměření. Studenti v navazujícím magisterském studiu prokázali lepší schopnost řešit problémové úlohy než studenti prvního ročníku.
Výzkum však odhalil značné rezervy v přístupu k uplatňování podporujících strategií v případě střetnutí problému. Srovnání postupu studentů s experty pak přináší další pohled na řešenou problematiku a nabízí implikace pro další přípravu učitelů přírodovědných oborů.