Abstrakt
Příspěvek je věnován průběhu výuky čtení a psaní v prvních ročnících základních škol během distanční výuky v době uzavření škol ve školním roce 2020/2021 z pohledu rodičů žáků. Cílem šetření bylo popsat zkušenosti a názory rodičů vztahující se k výuce počátečního čtení a psaní.
V rámci šetření byly vedeny rozhovory s matkami šesti žáků prvních ročníků základních škol. Výsledky ukázaly, že z pohledu rodičů distanční vzdělávání neovlivnilo kvalitu osvojování techniky čtení a psaní, pouze ji zpomalilo.
Došlo však k poklesu zájmu žáků o čtení a k narušení jejich vztahu ke vzdělávání. Pro rodiče bylo obtížné motivovat děti k učení, pomáhat jim v případě potíží s technikou čtení a psaní a hodnotit jejich výsledky učení.
Distanční vzdělávání podle názoru rodičů naopak umožnilo individualizaci s ohledem na potřeby dětí a prohloubilo spolupráci školy a rodiny. Kladlo zvýšené nároky zejména na matky, které se musely intenzivně zapojit do vyučovacího procesu.
V závěru příspěvek přináší obecná doporučení využitelná pro distanční i prezenční výuku čtení a psaní.