Abstrakt
Neuropatická bolest postihuje zhruba 7 až 10 % lidské populace. Přestože je jejímu výzkumu věnováno velké úsilí, dosud neexistuje dostatečně účinná léčba.
Pro výzkum neuropatické bolesti bylo vyvinuto několik animálních modelů. Nejčastěji používaným modelem pro vyvolání periferní neuropatické bolesti u zvířat je chronická konstrikce sedacího nervu, která je považována za model komplexního regionálního bolestivého syndromu II. typu (CRPS II).
Pro ověření vyvolání neuropatické bolesti a pro testování účinnosti experimentální léčby se nejčastěji používají reflexní testy tepelného prahu bolesti. Metodika modelování a měření bolesti však není jednotná a zahrnuje několik variant, které mohou ovlivnit výsledek.
Proto jsme provedli analýzu použitých metodik v článcích publikovaných v časopisech Q1 oboru anesteziologie v desetiletém období. Z těchto článků byly extrahovány použité kmeny laboratorního potkana, použitá anestezie, hodnoty prahu bolesti, použité testy, časový interval měření od operace, měření před operací a typ použité kontroly při studii.
Zjistili jsme, že ve všech studiích byl použit kmen laboratorního potkana Sprague Dawley a nejčastěji zvoleným anestetikem byl pentobarbital a v menší míře isofluran. Dále jsme zjistili, že nejčastěji používaným testem je plantar test, hodnota prahu bolesti se pohybuje nejčastěji mezi 10 až 13,5 sekundami a týden po operaci klesá na 33-61 % původních hodnot.
Nejpoužívanějšími kontrolami jsou SHAM operovaná zvířata. Nakonec jsme vytvořili přehled doporučení postupu modelování a měření bolesti u modelu chronické konstrikce sedacího nervu vycházejícího z této analýzy.