Kancelář, a nejen ta bankovní, doznávala s koncem 19. století, ale zejména ve století 20., řady změn. Ty souvisely s rozvojem hospodářství, infrastruktury, nové legislativy a vzrůstající administrativy.
Také bankovní ústavy se stávaly mohutnějšími nejen vizuálně, ale i v důsledku zvětšování objemu bankovních operací. To s sebou neslo nutnost práci v bankách více specializovat, organizačně inovovat a standardizovat.
Bankovní ústavy musely akceptovat řadu technických inovací, které dokázaly ušetřit čas a náklady na vyřízení bankovní agendy. Udržet krok s dobou a zejména s konkurencí přinutilo i peněžní ústavy mechanizovat svůj provoz.
Příspěvek analyzuje důsledky mechanizace administrativy v bankách a soustředí se zejména na zvukovou stránku daných změn. Předmětem výzkumu je transformace pracovních podmínek a s ní spojená recepce nových vjemů, mezi kterými své místo zaujímaly i vjemy zvukové (vzduchotechnika, administrativní stroje atd.).
Recepce novodobých zvuků je zkoumána optikou zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale i odborné veřejnosti (ergonomie, stavitelství a technika atd.).