Abstract
Rozvoj vědeckých dovedností, včetně dovedností badatelských, u budoucích učitelů je klíčovým aspektem rozvoje přírodovědného vzdělávání. Dostatečná rozvinutost těchto dovedností u budoucích učitelů je základním předpokladem funkční realizace badatelsky orientovaných aktivit, jež mají s ohledem na současné cíle přírodovědného vzdělávání ve školní praxi stále větší uplatnění.
Příspěvek se zaměřuje na identifikaci konkrétních postupů a kritických míst budoucích učitelů biologie v řešení badatelsky orientované úlohy zaměřené na metabolismus kvasinek. Výzkumu se účastnilo 26 studentů na začátku navazujícího magisterského studia učitelství biologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Kvalitativní analýza cílila především na formulaci výzkumných otázek, zápis dat a odpovědí na výzkumnou otázku. Výsledky ukazují, že formulaci výzkumného problému studenti často zohlednili pouze část postupu nebo uvedli proměnné, které nebyly v postupu řešení zahrnuty.
Ve vlastním záznamu studenti často nezaznamenávají exaktní data a spíše se zaměřují na přepis či nákres stanoveného postupu úlohy. V odpovědi na výzkumnou otázku typicky zahrnovali studenti opět pouze dílčí část řešeného problému.
Zjištění ukazují na koncepční limity v přístupu budoucích učitelů k badatelsky orientovaným problémům, což může omezovat i jejich didaktickou transformaci daného vzdělávacího obsahu. Identifikování konkrétních chyb při řešení badatelsky orientované úlohy tak přispívá k možnostem cílených intervencí.