Abstrakt
Úvod: Vysokofrekvenční tónová audiometrie (VFA) nepatří k rutinnímu audiologickému vyšetření. Na ORL klinice FN v Motole je tato metoda využívána často, zejména v případě pacientů sledovaných pro tumor mostomozečkového koutu (MMK), avšak jednoznačná indikační kritéria nejsou stanovena.
Zpětně jsme procházeli audiometrické záznamy s cílem charakterizovat skupinu osob, u které měla metoda diagnostický přínos. Materiál a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali 1 515 audiogramů provedených audiometrem MADSEN Astera firmy GN Otometrics během let 2011-2018 u 773 dospělých osob ve věku 16-80 let (47,79 +- 13,54) a anamnézu těchto pacientů.
U všech byla provedena VFA zahrnující běžně vyšetřované frekvence do 8 kHz a frekvence nad 8 kHz: 9 kHz, 10 kHz, 11,2 kHz, 12,5 kHz, 14 kHz a 16 kHz. Pacienti podstoupili VFA v rámci vyšetření z různých indikací - pro subjektivní hypakuzi/hyperakuzi, tinitus, vestibulopatii, po akutraumatu či byli odesláni na naše pracoviště již s diagnostikovaným tumorem MMK.
Výsledky: U 52 osob (6,73 %) se objevily patologické hodnoty nebo klinicky významná asymetrie pouze v oblasti nad 8 kHz. Tuto skupinu tvořili z 48,08 % pacienti s vestibulárním schwannomem.
Dalších 11,53 % byli pacienti s konečnou diagnózou jiných tumorů a vaskulárních malformací otologické oblasti, 3,85 % pacienti postižení vestibulopatií a 23,08 % vyšetřených dále nevyvinulo významně patologický stav, jednalo se většinou o pacienty s prostou hypakuzí a tinitem. Závěr: V klinické praxi se objevují případy pacientů se sluchovou vadou zjistitelnou pouze při provedení VFA.
VFA zpřesňuje diagnostiku sluchových poruch a může vést k odhalení i potenciálně život ohrožujících stavů, jako jsou nádory a cévní malformace otologické oblasti.