Abstrakt
Úvod: Využití štěpu z bukální sliznice jsme začali používat v listopadu 2019 jako řešení recidivující striktury uretry mimo oblast anastomózy u pacientů po laparoskopické radikální prostatektomii (LRP) a následně jsme ji provedli též u striktur z jiných příčin. Soubor: Soubor čítá 14 mužů ve věku 66,7 +- 6,8 let, kteří měli recidivující strikturu zadní penilní až bulbární uretry Jordan D délky 18-73 mm (průměr 25 mm) dle uretrografie. Příčinou striktury byla instrumentace v uretře u 11/14 (78 %) nemocných. U jednoho nemocného byla příčinou alergická reakce na materiál katétru, další byl po chlamydiové uretritidě a poslední měl traumatickou strikturu po pádu a tupém poranění perinea před více než 10 lety.
Materiál a metody: Peroperační délka striktury (potřebná délka štěpu) byla cca 25-140 mm, průměrně 50 mm. Délka výkonu byla 163 +- 29 minut. Pacienti byli propuštěni 3.-5. pooperační den. Pooperační komplikace jsme zaznamenali pouze u jednoho nemocného. Jednalo se o píštěl v penoskrotálním úhlu, která se zhojila po založení epicystostomie a následná striktura uretry v místě píštěle Jordan B byla řešena endoskopickou incizí a následně pravidelnou autodilací.
Výsledky: Pacienti jsou sledováni 5-28 měsíců od výkonu, močí bez reziduí, Qmax na UFM je průměrně 14 +- 4 ml/s (Qprům 10 +- 3 ml/s). Výkon všichni hodnotí kladně, nikdo nebyl akutně ošetřen pro infekci močových cest či retenci močovou. Čtyři nemocní (dříve po LRP) mají stresovou inkontinenci I.-II. stupně.
Závěr: Závěrem lze říci, že uretroplastika s využitím štěpu z bukální sliznice je možností, jak řešit strikturu uretry u nemocných s těžkou spongiofibrózou. Publikované výsledky jsou povzbudivé, jsme si však vědomi limitů práce, které jsou dané zatím krátkou dobou sledování.