Abstrakt
Cílem přednášky je ukázat, že u dvou testovaných osob s Brocovou afázií platí, že čím méně autosémantických slov (content words) tyto osoby produkují a čím jednodušší je syntax jejich projevů, tím více používají zřetelná (převážně ikonická) gesta za účelem přenesení požadované informace.
Metodu jsme zvolili na základě inspirativního německého výzkumu (Jakob et al., 2011). Participanti sledovali 4 epizody animovaného seriálu Ovečka Shaun v celkové délce 24 minut, poté byli požádáni, aby převyprávěli děj, a nahráváni na videokameru po dobu cca 23 minut. Jednotlivé odpovědi (řečová i neverbální složka) byly následně transkribovány, a to za účelem dosažení mezianotátorské shody dvěma předem zaškolenými studenty a hlavním administrátorem, který plnil roli supervizora.
Prvním participantem (Mb1) je muž, pravák, má vysokoškolské vzdělání. Nahrávání probíhalo přibližně sedm a půl roku po iktu. V době testování bylo pacientovi 69 let. Pacient utrpěl iCMP v povodí arteria cerebri media vlevo, trpí těžkou Brocovou afázií. Druhým participantem (Mb2) je muž, pravák. Má středoškolské vzdělání s maturitou. Nahrávání probíhalo asi 18 a půl roku po iktu. V době testování bylo pacientovi 67 let. Pacient prodělal těžkou embolickou iCMP. V době vzniku byla afázie klasifikována jako globální, v době nahrávání se pak jednalo spíše o středně těžkou Brocovu afázii. Přítomna je i těžká spastická pravostranná hemiparéza, i přes to je však jeho gestická produkce výrazná.
Tak jako výsledky zahraničního výzkumu (Jakob et al, 2011), mluví i výsledky našeho výzkumu ve prospěch toho, že osoby s afázií mohou smysluplně produkovat gesta mnohdy i jako řečový substitut, což se týká zejména těch s diagnostikovanou afázií Brocovou. V diagnostickém procesu by tak měly být detailně zjišťovány a zohledňovány i pacientovy neverbální projevy, zejména gesta, která mohou hrát významnou úlohu v procesu přenosu informace.