Osteonekróza je relativně časté onemocnění s různou četností svých podjednotek - podle postižení jednotlivých kostí. Toto onemocnění má často výrazné klinické projevy a vysokou pravděpodobnost progrese do pokročilých stadií, což znamená nutnost operačního řešení aloplastikou daného kloubu.
V diagnostice hrají hlavní a nepostradatelnou roli zobrazovací metody, tedy zejména prostý snímek, výpočetní tomografie a vyšetření magnetickou rezonancí. Své zastoupení má i nukleární mediána.
Prostý snímek a CT vyšetření odhaluje zejména pozdní změny kosti, pomáhá ale v posouzení sekundárních změn v okolia CT pak pomáhá v posouzení tvarových změn kosti. Magnetická rezonance dokáže odhalit změnyještě v preklinickém stadiu, a tedy napomoci omezení progrese do pokročilejších stadií choroby.