Rozhodování o přikázání věci jinému senátu nebo soudu podle § 262 TrŘ ve světle judikatury Ústavního soudu

Abstrakt

Právo na zákonného soudce vyjadřuje rovné postavení všech před zákonem i soudem a zároveň kategorický zákaz stanovit příslušnost soudu jinak než zákonem. Jakékoli svévolné ad hoc určování soudce či soudců k řešení jednotlivých případů je Listinou zakázané a brání ovlivňování soudního řízení i jeho výsledku.

Princip zákonného soudce představuje v demokratickém právním státě jednu z garancí nezávislého a nestranného soudního rozhodování. Představuje atribut soudcovské nezávislosti, zajištěné trvalým ustanovením soudce, jeho neodvolatelností a bez souhlasu soudce i nepřeložitelností k jinému soudu.

Klíčová slova

• Rozhodování
• přikázání věci
• jiný senát
• judikatura
• Ústavní soud