Z pohledu obchodní korporace je možné zpravidla upravit (ne)dědění podílu podle jejich potřeb a představ, protože zákonná úprava je zásadně dispozitivní. Výjimkou je úprava akciové společnosti a bytového družstva na straně jedné a sociálního družstva na straně druhé.
Akciová společnost, ani bytové družstvo ve vztahu k družstevním podílům, s nimiž je spojeno právo nájmu k bytu nebo nebytovému prostoru, nemůže dědění vyloučit, ani omezit. Dědění podílu v sociálním družstvu je zakázáno.
Neupravuje-li zakladatelské právní jednání u ostatních obchodních korporací dědění podílu výslovně, pak podíly ve veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře nejsou předmětem dědění, a naopak podíl komanditisty, podíl ve společnosti s ručením omezeným a podíl v družstvu, které není bytovým či sociálním družstvem, předmětem dědění jsou. Vyjma akciové společnosti může dědic vždy zvážit, zda se chce stát členem obchodní korporace.
Nechce-li, má možnost účast vypovědět, resp. v případě společnosti s ručením omezeným se obrátit na soud s návrhem na zrušení jeho účasti, ledaže společenská smlouva zakotvuje dědici právo na vystoupení ze společnosti. Dědic nabývá podíl smrtí zůstavitele, členem kapitálové obchodní korporacese však stává až poté, co jí prokáže, že podíl nabyl, tj. nejpozději předložením usnesení soudu o dědictví.
Je-li podíl inkorporován do cenného papíru, je nezbytné obchodní společnosti předložit i tento cenný papír.