Abstrakt
Tato práce navazuje na dosavadní historický a kanonicko-právní výzkum a snaží se prokázat, nakolik podobu papežských voleb skutečně určovaly ideály a postuláty propojené s církevní reformou. Soustřeďuje se na několik hlavních témat.
Prvním je analýza a zhodnocení dekretu z roku 1059, přičemž hlavní důraz není kladen na rozbor jeho obsahu, ale na naplňování a využití postulovaných principů. Druhá zásadní otázka sleduje profilující zákonitosti a kontinuitu volebního konání.
Důležitá je právní stránka volebního procesu, dokládající diskurz o jednotlivých legislativních opatřeních a celkovém pojetí právního myšlení. Součástí výzkumu je problematika laických zásahů do volebních jednání a možnosti tzv. designace.
Třetí směr bádání se koncentruje na roli kardinálů při výběru nového papeže. Cílem přitom není rozbor a zachycení utváření kardinálského kolegia jako takového, ale pochopení měnícího se postavení kardinálů v rámci volebního procesu.
Papežské volby jsou v tomto smyslu svědectvím o proměně církevního prostředí a překračují úzké zaměření na právní či organizační aspekty volební procedury.