Abstrakt
Článek se zabývá propojením informací o skupině dětí, které přišly v útlém věku o rodiče během 2. světové války, byly umístěny do koncentračního tábora Terezín a po osvobození Československa poslány do Anglie, kde jim byla poskytnuta všestranná podpora. Článek se zaměřuje na dva zdroje psychoanalyticky orientovaných autorek - studii Anny Freudové a Sophie Dannové s názvem Experiment se skupinovou výchovou (Freud a Dann, 1951), která je ukázkou ročního sledování vývoje deprivovaných dětí, a studii Sarah Moskovitzové (1983, 1985) dokumentující další vývoj terezínských dětí v dospělosti.
Z psychologického hlediska sledování ukazují na možnost dobré adaptace i po těžké deprivaci v dětství.
Z historického hlediska jde o dokumentaci osudů židovských dětí spojených pobytem v Terezíně a angažmá řady zainteresovaných pomocníků včetně Anny Freudové.