Studie se zabývá percepcí obtížnosti geografické látky jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů. Předpokladem je, že s rostoucí vnímanou obtížností vyučované látky se zvýší výskyt miskonceptů.
První část studie dotazníkem zkoumá vnímanou obtížnost geografických témat žáky a učiteli. Druhá část studie představuje didaktický test ověřující výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti.
Součástí práce je diskuse nad pojmem obtížnost, kterou autoři definují třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností.
Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat).
Studie si rovněž povšimla rozdílů v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Předkládaná studie podtrhuje význam konstruktivistických přístupů, které umožňují miskoncepty identifikovat a dále s nimi pracovat.