Abstrakt
Nastavení systému podpůrných opatření, která jsou podmíněna diagnostikou speciálních vzdělávacích potřeb žáka a následným doporučením školského poradenského zařízení, funguje v ČR již pátým rokem, u žáků se sociálním znevýhodněním je ale spojeno s řadou nejistot. Text příspěvku na základě analýzy dat ze statistické ročenky školství poukazuje zejména na tato zjištění: A) Z odhadovaného počtu 35 tisíc sociálně znevýhodněných žáků (Kolektiv autorů, 2015) jich odpovídající diagnostikou a nastavením podpůrných opatření prošla necelá polovina.
B) V kategorii diagnostikovaných žáků se sociálním znevýhodněním jsou disproporčně více zastoupeni chlapci - u dívek je sociální znevýhodnění vnímáno jako zdroj vzděláváních potřeb významně méně. C) Ve srovnání s ostatní žákovskou populaci žáci se sociálním znevýhodněním výrazně častěji docházejí do škol zřizovaných kraji, tedy do škol určených pro žáky se zdravotním postižením - v dané skupině tak zjevně dochází k chybné diferenciální diagnostice mezi sociálním znevýhodněním a zdravotním postižením.