Abstract
Biologická léčba se dnes stala standardem v péči o pacienty s nejtěžšími formami astmatu. Tito (asi 3 %) astmatici nemůžou být z povahy nemoci kontrolováni (stabilizováni) pomocí klasické farmakoterapie.
Správně indikovaní pacienti jsou soustřeďováni a léčeni na pracovištích Národních center pro těžké astma, kde se určuje přesně fenotyp těžkého astmatu a indikuje se podání cílené biologické léčby hlavně v případě alergického a nealergického eozinofilního astmatu. Díky modelu biologické léčbě, například mepolizumabu, se většina nemocných vrací zpět do kvalitního života bez zbytečných exacerbací, hospitalizací, úmrtí a bez nutnosti systémové kortikosteroid ní terapie.
Popsána je jedna kazuistika, která hovoří za vše.