Článek se zaměřuje na ranou grafickou a kresebnou tvorbu brněnské autorky Marie Filippovové. Vendula Fremlová poukazuje na souvislosti mezi předmětným a nepředmětným zobrazením v díle M.
Filippovové a nově je interpretuje v kontextu literatury, na kterou umělkyně od 60. do pol. 80. let reagovala. Veškeré dosavadní interpretace této etapy tvorby M.
Filippovové se konfrontaci s literárními díly vyhýbaly a považovaly dílo autorky za čistě poetický znak. Kapitola tak v souvislosti s aktuálním "subjektivním obratem" v umění poukázala na konkrétní průsečíky mezi osobní zkušeností umělkyně, její životní trajektorií, výtvarnou tvorbou a literaturou.