Teoretický výzkum geografické organizace je u nás spojen zejména s osobností prof. Martina Hampla (1940-2022).
Na jeho mimořádné dílo se tento příspěvek odkazuje. V článku jsou nejprve dvěma postupy vymezeny integrované systémy středisek: metodou M.
Hampla a pomocí nového kritéria reciproční mobility. Následně jsou obě vymezení komparována a je provedena typologie těchto systémů.
Dále jsou na bázi převládající pracovní vyjížďky z obcí vytvořeny spádové mikroregiony integrovaných systémů středisek. Provedená regionalizace je pak nástrojem pro ověření souladu regionálního uspořádání určeného polynodálními jádry a uspořádání daného mononodálními mikroregionálními středisky.
Vycházíme z předpokladu, že v realitě platnější regionální systém bude mít vyšší integritu vymezených regionů a jeho hierarchizace bude ve vyšším souladu s teoretickými předpoklady pravidla o velikostním pořadí měst. Výsledná zjištění vnímáme jednak jako podnět k diskusi o metodice vymezování integrovaných systémů středisek, jednak jako podklad pro srovnání s očekávanými výsledky aktuálního SLDB 2021.