Abstrakt
Cílem této studie je zdůraznit roli, kterou v rámci výuky filosofie na gymnáziu zaujímají sofisté. Sofistika je nejen v českém prostředí často chápána jako nežádoucí proud v dějinách filosofie, který byl překonán Sókratovým a později Platónovým myšlením. Z toho důvodu jsou sofisté v západní tradici často stavěni na druhořadou kolej, přestože jejich přínos do dějin myšlení je podle mnohých odborníků značný. V článku proto argumentuji, proč právě výuka sofistiky má své důležité místo v rámci gymnaziální výuky filosofie.
V první části textu je stručně nastíněn obraz, který o sofistech podávají mnohé dějiny filosofie a další učební texty. Dále je stručně pojednáno o obecných cílech výuky filosofie na gymnáziu a o tom, jak mohou být tyto cíle vztaženy k probírání sofistiky. Jako ilustrace je pak v další části probírán Gorgiova ukázková řeč Chvála Heleny, která nabízí možnou cestu, jak výše uvedené cíle naplnit.