Článek prezentuje metody tvorby žebříčků ekonomických pracovišť na základě čtrnácti studií z let 1995-2005, zahrnujících globální, americké a celoevropské rankingy, jakož i národní žebříčky v akademicky vyspělých zemích a v akademicky rozvojových zemích. Ukazuje, že konstrukce se liší, je-li hlavním cílem identifikovat špičku či naopak zabezpečit dostatečné rozlišení ve spodních patrech žebříčku.
Identifikuje moderní trendy: analýzu citlivosti, paralelní rankingy, rychlou editaci dat a hodnocení žurnálů impakt-faktor-váženými impakt faktory.