Monografie analyzuje hlavní tendence ve vztazích mezi Svatým stolcem a Československem na počátku druhého desetiletí existence Československé republiky, kdy post apoštolského nuncia v Praze v letech 1928-1933, respektive 1934, zastával Pietro Ciriaci. Vychází z výsledků tříletého výzkumu ve vatikánských, českých a slovenských archivech a bezprostředně ji doplňují dvě současně vydané knižní edice dokumentů.