Abstrakt
V posledních letech Benešova ministerského úřadu se česko-německé vztahy, i nadále oficiálně označované jako korektní a rutinní, stále více asociovaly s problematikou německé menšiny v ČSR a s novými prvky v aktivitách jejích politických stran a organizací. Základním negativním faktorem byla sílící popularita masového hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, které jako Sudetendeutsche Partei dokázalo výrazně uspět při volbách v roce 1935 a porazit tzv. aktivistické strany.
Několik měsíců před svým zvolením prezidentem republiky bilancoval Beneš při různých příležitostech svoji dosavadní ministerskou dráhu ve službách mladého státu. Při nich vyjadřoval přání pokračovat v přátelských vztazích s Německem, které byly navázány ve 20. letech.
Toto jistě upřímně míněné přání nebylo v následujících letech splněno: Evropa, Německo a s ním i Československo směřovaly ke katastrofě, jakou si v polovině třicátých let téměř nikdo nedokázal představit.