Přenos a adaptace německého pietismu v prostředí česko-moravského, uherského a slezského evangelictví
Abstrakt
Přestože byl pietismus velmi vhodným věroučným proudem pro přežívání evangelických sborů v podmínkách represe a ve sborech bez souvislého duchovního vedení doprovázelo jeho recepci v prostředí tajného evangelictví mnoho úskalí a nezbytných proměn. Důvodem byla kromě rizika pronásledování jiná sociální struktura recepční skupiny.
Téma vlivu pietismu v prostředí českomoravských evangelíků není nové, představuje ovšem zajímavý předmět bádání z perspektivy studia kulturních transferů raně novověké Evropy. Příspěvek nabízí srovnání situace v Čechách a na Moravě s poměry v Uhrách a v Rakouském Slezsku se záměrem porovnat lokální podmínky, aktérské strategie a výsledky přenosu v ostatních zemích, které v raném novověku tvořily habsburskou monarchii.
Vycházejíc ze závěrů zkoumání dvou ústředních kategorií pietistického myšlení - "znovuzrození" a "svědomí" -, jež provedl Jan Horský pro českomoravské prostředí, nastíní autorka otázku obsahových přeměn víry a zbožnosti českých evangelíků pod vlivem nového proudu či otázku rozmanitosti interkulturních prostředkovatelů.