Abstrakt
Příspěvek analyzuje, jak si v době koronavirové krize počínaly dvě mezinárodní organizace, Světová zdravotnická organizace a Evropská unie. Ukazuje, že kritika těchto organizací, jež během krize zaznívala, nebyla sice zcela neoprávněná, nebrala ale v úvahu limity kompetencí obou organizací a selhání ze strany jejich členských států.