Základní frekvence (f0) je považována za významný rys akustické struktury řečového signálu. Cílem naší studie bylo prozkoumat charakteristiky f0 mluvčích při recitaci poezie.
Nahráli jsme 24 mluvčích, kteří si připravili a přednesli dvě básně od stejného autora, ale rozdílného charakteru, a to jak po formální, tak po obsahové stránce. Hlavní výzkumnou otázkou bylo, zda se nám podaří najít stabilní charakteristiky mluvčích, které by byly přítomny v obou textech.
Související otázka stejného významu se týká identifikace rysů, které se v obou textech trvale liší. Chtěli jsme zjistit, do jaké míry rozd íly ve struktuře a náladě obou básní mění parametry f0 produkované jednotlivými mluvčími.
Bylo provedeno šestnáct analýz, z nichž sedm lze považovat za standardní, zatímco devět je méně obvyklých, a proto stojí za prozkoumání. Výsledky naznačují, že různé metody zkoumání mají své přednosti a kombinace přístupů je doporučeníhodná.
Nejlépe si v našem vzorku vedly proměnné základní linie f0, trendová linie deklinace a podíl pokračovacích melodémů, které mluvčí používá. Tyto tři charakteristiky jsou prezentovány v 3D zobrazení.