Charles Explorer logo
🇨🇿

Pilotní projekt využití online cvičebního programu pilates u osob s roztroušenou sklerózou během pandemie covid-19

Publikace na 1. lékařská fakulta |
2022

Abstrakt

Cíl: Cílem pilotní studie bylo prakticky ověřit, nakolik je možné nahradit skupinové rehabilitační cvičení osob s roztroušenou sklerózou jeho online formou realizovanou během pandemie covid-19. Dále pak zdokumentovat možné překážky této formy telerehabilitace pro její další využití do budoucna.

Mimo jiné jsme sledovali vliv této cvičební aktivity na vybrané antropometrické parametry a funkční schopnosti cvičících osob. Soubor a metodika: Osmitýdenního online cvičebního programu se zúčastnilo celkem 9 žen ve věku od 36 do 69 let (průměr 53,4 +- 11 let) s mírnou až střední mírou neurologické disability (průměrné EDSS bylo 2,9 +- 1,65, všechny probandky se zachovanou schopností samostatné chůze bez pomůcky). Ženy cvičily 2x týdně po dobu 40 minut.

Před zahájením cvičebního programu a na jeho konci byly probandky otestovány pomocí jednoduchých funkčních testů (Sit to Stand Test, stoj na 1 DK) a byly jim změřeny základní antropometrické parametry (hmotnost, výška, obvod pasu). Výsledky: Všechny probandky zvládly cvičební program bez komplikací.

Dostupné komunikační prostředky umožnily detailní ukázky techniky cviků, kontrolu provedení cviků, podporu pacientů, komunikaci mezi cvičícími i jejich následnou zpětnou vazbu. Po absolvování programu došlo také u cvičících osob ke statisticky významným změnám v těchto parametrech: průměrná hmotnost pacientek se snížila z 67,77 +- 12,36 kg na 67,22 +- 12,44 kg (p = 0,042), v průměrném obvodu pasu došlo ke snížení z 86,66 +- 13,52 cm na začátku programu na 83,77 +- 14,05 cm na konci programu (p = 0,029).

Ke změně došlo i při testování testu Sit to Stand, kdy průměrná hodnota tohoto testu před začátkem cvičení činila 18,7 +- 11,33 s a po ukončení programu 13,05 +- 5,02 s (p = 0,028). U testu stoje na 1 DK nedošlo ke statisticky významným změnám oboustranně.

Závěr: Pilotní studie prokázala, že skupinová pohybová aktivita určená pro pacienty s RS zprostředkovaná online formou je dobře realizovatelná. Jako zásadní se ukázala aktivní komunikace mezi cvičitelem a cvičenci.

Byl zaznamenán pozitivní efekt cvičení v oblasti antropometrických parametrů cvičících osob (redukce hmotnosti a obvodu pasu) i v oblasti funkčních testů (test Sit to Stand).