S počátkem roku 1993 se na mapě Evropy objevily samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika. Každý z těchto států se začal věnovat svým krajanům zvlášť.
Publikace ke studiu české, slovenské a československé krajanské přítomnosti v bulharských zemích jde proti tomuto trendu a snaží se o rehabilitaci společné československé badatelské perspektivy; zabývá se jak „bulharskými“ Čechy, tak i Slováky a ukazuje, že v řadě případů krajanské organizace rozpad soustátí ignorovaly.