Abstrakt
Problém: Osoby s ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) vykazují řadu deficitů v oblasti exekutivních funkcí, které souvisí mimo jiné i s obtížemi ve vnímání času. Nedostatky v časové percepci byly prokázány u dětí i dospělých s ADHD. Vnímání času je obvykle měřeno kvantitativními metodami na velmi krátkých časových intervalech, které nesouvisí s uplatněním v každodenním životě.
Metoda: Prezentovaná studie se smíšeným designem se proto zaměřuje na vnímání času v krátkých i dlouhých časových intervalech v kontextu vlastního reálného života zkoumaných osob. Studie prezentuje výsledky analýzy rozhovorů s 20 dospělými osobami s různou úrovní ADHD symptomů, které zahrnovaly 1) techniku čáry života a na ni navazující narativní rozhovor o významných událostech života a vnímání jejich časové souslednosti a 2) rozhovor o zvládání krátké zátěže s důrazem na subjektivní efektivitu copingových strategií. Tito respondenti byli vybráni na základě výsledků dotazníku ASRS měřící míru ADHD symptomatologie. Výsledky kvalitativní části byly srovnávány se zjištěními z kvantitativní analýzy vývoje scénáře situace obsahující motivační konflikt (N = 1518).
Výsledky: Výsledky ukázaly, že osoby s projevy ADHD, ve srovnání s kontrolní skupinou, v oblasti řešení životních situací souvisejících s časem volí častěji méně adaptivní řešení. Přesto ve vlastním životě byla většina z osob schopna uvést konkrétní copingové postupy, které se jim při zvládání zátěže osvědčují. Odlišnost nicméně existovala s ohledem na míru kompenzovaných projevů ADHD. Jako osvědčený postup byla nejčastěji uváděna externí strukturace zátěžových aktivit (např. za pomocí grafické vizualizace).