Abstrakt
Sféra domova a sféra placené práce jsou v běžném chápání dva oddělené světy. Pěstounská péče je z tohoto pohledu kombinací obojího.
Pěstouni a pěstounky mají dětem, které nemohou být z různých důvodů se svými biologickými rodiči, poskytnout lásku a bezpečí, přičemž za výkon pěstounské péče dostávají finanční odměny. Pěstounství tak přesahuje zavedenou definici rodičovské "péče z lásky", poskytovanou bez ohledu na existenci finančních odměn, a je situováno na pomezí těchto dvou sfér.
Text prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů s osmi pěstouny a pěstounkami ukazuje, jakým způsobem se profesionální pěstouni vztahují k hranicím těchto sfér a významům finančního ohodnocení, které jako náhradní rodiče získávají. Ukazuje přitom, že pěstounství odráží zavedený genderový řád, v rámci kterého péče vystupuje jako činnost bytostně spjata a identitou žen.
Nicméně tato identita má také profesní povahu a proniká do sféry placené práce. Profesní identitu si však v kontextu svého pěstounství konstruují pouze ženy a hranice pěstounství mezi péčí a prací je tedy genderovaná.
Pěstouni a pěstounky se dokážou k pěstounství vztahovat jako k "péči z lásky" a zároveň plnohodnotnému zaměstnání, čímž překračují dichotomii péče a placené práce a současně přiřazují vykonávání péče hodnotu, která může být vyjádřena penězi, aniž by tím byla nějakým způsobem degradovaná. Proměna péče v pojetí pěstounů a pěstounek spočívá v transformaci péče jakožto statku bez hodnoty na statek, který by měl být adekvátně finančně ohodnocen.