Abstract
Vyšetření paměti je tradičně zlatým standardem v diagnostice Alzheimerovy nemoci
(AN). Obvykle používané paměťové testy dokáží rozlišit deficit na úrovni mírné kognitivní poruchy (MCI), zdá se však, že zhoršování paměti začíná již o několik let dříve.
Poruchy paměti bývají u AN vysvětlovány zejména postižením struktur mediálního temporálního laloku, které jsou přítomny již ve velmi časných stádiích onemocnění.
Ve snaze detekovat tyto velmi mírné změny v paměti, byly navrženy nové slibné strategie testování. Jedna z nich je založena na principu paměťové vazby (zapamatování vztahů mezi jednotlivými položkami), která klade zvýšené nároky na funkci hipokampu.
Výsledky dosavadních dílčích studií přináší preliminární slibné výsledky v oblasti diskriminační a prediktivní validity i senzitivity a specificity (např. Mowrey et al., 2016,
Buschke et al., 2017). Studie probíhají i na české klinické kohortě starších osob bez syndromu demence (Markova et al., 2022). Otevírá se tak prostor pro další navazující studie rozšiřující poznatky v této oblasti a posunu na cestě k praktické využitelnosti v časné diagnostice Alzheimerovy choroby.
Tento výstup vznikl v rámci zastřešujícího projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2020 - 2022 (260556) řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.