Vyžádaný příspěvek na konferenci "Všichni jsme břemena a nosiči: pandemie, tornáda, válka", ve kterém jsem popsala jakou roli hraje ve společnosti dobrovolnictví, a co vlastně je dobrovolnictví? Kde se bere a jak moc je spjaté s občanskou společností?
Ve zkratce jsem popsala historický vývoj občanské společnosti s akcentem na české prostředí, kdy rozvoj moderní občansky uvědomělé společnosti byl paralelní s národním obrozením. Vývoj občanské společnosti v českých zemích v Rakousku-Uhersku byl vždy spjat s národnostní otázkou, a paralelně se tak vyvíjela česká a německá občanská společnost. Tato dvojkolejnost občanské společnosti přetrvala až do druhé světové války, a kopírovala česko-německou otázku. Byla "vyřešena" až odsunem Němců na základě Benešových dekretů. V dosud vzniklé české literatuře zaměřené na studia občanské společnosti se reflektuje pouze vývoj české, tj. národní občanské společnosti, a její paralelní německá část je opomíjená.
Míru zapojení dobrovolníků jsem pak stanovila jako základní předpoklad pro vznik občanské společnosti v českém prostředí, bez ohledu na to, zda se jednalo o plánované formální dobrovolnictví spjaté s bohatou spolkovou činností anebo o neformální, spjaté s rozvojem místních komunit. Stejně jako celý historický rozvoj občanské společnosti v českých zemích i zapojení dobrovolníků při jeho budování je "dvojkolejný" česko-německý.
Závěrem jsem stanovila, že bez dobrovolníků by vznik a rozvoj občanské společnosti, resp. občanského sektoru (tj. spolků apod.) nebyl vůbec možný. Díky současnému přibližování neziskového sektoru k podnikatelskému, což je dáno i novým občanským zákoníkem (neziskové organizace mohou podnikat, kumulovat zisk apod.), se na tuto nezastupitelnou úlohu dobrovolníků může často zapomínat.
Odpoledne jsem vedla pracovní skupinu, kde jsme se snažili definovat, odkud se "bere" dobrovolník? Jaké jsou jeho základní motivace a jaké jsou motivace a předpoklady občanů komunity, aby se aktivně zapojili do veřejného života, včetně pomoci druhým?