Jsme nepřetržitě vystaveni obrazům, jejich masivnímu a bezodkladnému rozšiřování, jsme v područí nepřerušitelného a neurčitého proudu, který naše doba oslavuje a vydává za znamení pokroku, vědění, demokracie a "dialogu". Tento neustálý příval však umožňuje, aby oběh zboží a kapitálu dosáhl až "takového stupně akumulace, že se stává obrazem" , a zabraňuje vzniku odchylky, odstupu a kritické analýzy.
Esenciální negativita věcí je popírána touto vnucující se všudypřítomností, neboť nám nedovoluje proniknout k celku skutečného. Ostatně je tomu již půl století, co Guy Ernest Debord dokázal předpovědět následující: "Spektákl se prezentuje jako nezměrná pozitivita, jež je nediskutovatelná a nepřístupná.
Neříká nic víc než "co se jeví, to je dobré, a co je dobré, to se jeví." Postoj, který principiálně vyžaduje, je ono pasivní přijímání, kterého de facto již dosáhl tím, že se jeví bez námitek, svým monopolem na zjevnost."