Abstrakt
Východisko: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v letech 2015-2020.
Cíl a metody: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů ČR na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu názorů občanů byla v ČR zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8 (Statistická analýza sociálních dat).
Výsledky: V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1788 občanů. Jedinci výběrového souboru byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař a zdravotní sestra, spokojeni. Ve srovnání s lety 2015-2020 v roce 2021 poklesl podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, je plně uspokojuje. Jedná se zřejmě o důsledek omezení času na konzultace vzhledem k velkému počtu pacientů s onemocněním covid-19. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je větší než v případě praktického lékaře a na rozdíl od lékařů nedošlo u zdravotních sester k jejímu výraznějšímu poklesu. V problematice e-preskripce většina občanů ČR 83,8 % uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 8,0 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje. Ohledně e-neschopenky většina občanů (69 %) uvedla, že jim tato možnost vyhovuje. Největší část občanů (38,8 %) uvádí, že distanční medicína jim částečně vyhovuje, ale fyzická přítomnost v ordinaci je velmi důležitá. Jako nejčastější způsob distanční komunikace se svým praktickým lékařem uvedli respondenti telefon (85,6 %). Na otázku ohledně preventivních prohlídek největší část občanů (41,1 %) uvedla, že se účastní prohlídek na pozvání ordinace, více než ⅓ (34,3 %) se o ně aktivně sama hlásí. Na otázky ohledně faktorů ovlivňujících kvalitu života, jako je obezita a kouření, jen 7,7 % občanů uvedlo, že má nadváhu/obezitu a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou, 20,6 % sice kouří, ale nemá zájem o léčbu, celkem 3,5 % občanů uvedlo, že kouří a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou. Mezi nejčastější formy sebekontroly pacientů patří pravidelné měření hmotnosti, krevního tlaku a počtu kroků. Pravidelně se váží 63,4 % respondentů, měří si krevní tlak 49,6 % dotazovaných a počet kroků si provádí 42,2 % respondentů.