V patofyziologii roztroušené sklerózy, podobně jako u jiných imunopatologických nemocí, sehrává významnou úlohu poškozující zánět. Ten je výsledkem ztráty homeostatických regulací imunity.
Současný koncept, který akcentuje abnormální polarizaci subsetů T lymfocytů s podílem B lymfocytů, je základem pro účinné léčebné zásahy u nemocných s roztroušenou sklerózou. Ty zahrnují spektrum léčiv odlišných svou molekulovou podstatou a mechanismy působení.
Odlišují se i potenciálem tlumit obranný zánět a mírou nežádoucího ovlivnění imunitní soustavy s možnou indukcí jiných imunopatologií. Toto riziko se zvětšuje s vyšším věkem pacientů s roztroušenou sklerózou a přítomností dalších komorbidit, rovněž spojených s poškozujícím zánětem, např. obezitou a cukrovkou.