Aktivizující výukové metody jsou aktuálně rozebíraným tématem z hlediska jejich efektivity. Publikované vědecké studie celosvětově dokazují jejich nezastupitelnou funkci v učebním procesu žáků.
Jejich oblíbenost se však liší ze strany učitelů a ze strany žáků. V našem příspěvku představíme výsledky výzkumu, ve kterém jsme zkoumali subjektivní vnímání žáků u jedenácti aktivizujících výukových metod, konkrétně brainstorming, řízená diskuze, metoda sněhov é koule, badatelsky orientovaná výuka, metoda I.N.S.E.R.T., práce s textem, pojmová mapa, myšlenková mapa, metoda kritického myšlení, kolečka a CLIL. Žáci jednotlivé metody hodnotili prostřednictvím postojových dotazníků, které byly vytvořeny ze standartního nástroje IMI (Inventáře vnitřní motivace).
V každém dotazníku žáci hodnotili aktivizující výukové metody ve škálách zájem/potěšení, vnímaná kompetence, úsilí/důležitost, tlak/tenze a hodnota/užitečnost. Pro komplexní zhodnocení výsledků výzkumu byl vytvořen index subjektivního hodnocení výukových metod.
Ve škále zájem/potěšení byla žáky nejlépe vyhodnocena metoda sněhové koule, ve škále vnímaná kompetence také metoda sněhové koule, ve škále úsilí/důležitost metoda CLIL, ve škále tlak/tenze badatelsky orientovaná výuka a ve škále hodnota/užitečnost opět metoda sněhové koule. Podle indexu subjektivního hodnocení výukových metod byla vyhodnocena nejlépe ze všech metod badatelsky orientovaná výuka a nejhůře metoda kritického myšlení.