Abstrakt
V roce 1925 zřídila Prozatímní vláda premiéra Duan Qiruie v Pekingu první Státní překladatelský ústav (Guoli bianyi guan), který měl koordinovat překlady vědeckých knih do čínštiny; později v roce 1932 tento ústav obnovila v Peipingu i nankingská vláda Čínské republiky. Jedním z důležitých úkolů ústavu bylo sjednocování čínské vědecké terminologie, kterou do té doby různí překladatelé překládali velmi odlišně (foneticky, s využitím výpůjček z japonštiny nebo vlastními termíny).
Ohledně principů správného překladu vznikla bouřlivá debata, ve které se různé autority snažily prosadit svůj pohled. V tomto příspěvku představím některé argumenty této debaty prezentované na stránkách čínských časopisů ve 30. letech.
Ukážu, že pro čínské vědce byly stejně tak důležité obsahové kvality standardizovaných termínů (výstižnost, přesnost jako v západních jazycích), jako jejich kvality estetické a praktičnost jejich použití (nízký počet znaků, rozeznatelnost a snadná vyslovitelnost nových slov). Zaměřím se zvláště na matematické termíny a některé překlady řeckých a latinských kořenů rozšířených v mnoha vědeckých oborech.