Abstrakt
Studie se zaměřuje na tři fenomény reprezentující odvrácenou tvář sportu: bolest, utrpení a smrt. Nečiní si přirozeně nárok analyzovat je v jejich komplexitě, sledujíc je prizmatem etiky. Ta si nutně klade otázky typu: Do jaké míry jsou tyto fenomény nevyhnutelné v současném sportu, zejména elitním? Působí proti takzvanému "duchu sportu"? Jak zasahují do existenciální struktury individuálních sportovců, a to v biodromální perspektivě? Představují navzdory negativním konotacím, které získaly v historii sportu, také některé pozitivní rysy? Cílem stati bylo nalézt - nutně limitované
- odpovědi na některé z těchto velkých otázek etiky sportu, do nichž penetrují i transcendentní přesahy. Zvolená metoda kombinuje teoretické poznatky z oblasti společenskovědní i biomedicínské kinantropologie s hermeneutickým hledáním invariantu v činech či kazuistikách některých výrazných představitelů analyzované tematiky. Za hlavní výsledek lze považovat nalezení kritéria v podobě autenticity sportovní individuality, která si svobodně volí míru bolesti, utrpení či rizika smrti pro dosažení sportovních cílů, zohledňujíc celoživotní dimenzi i společenské důsledky. Za dílčí výsledek je snad možno považovat i otevření dalších tematických oblastí, které se vynořily jako juxtastruktura těch zkoumaných, a to především v podobě fenoménu hrdinství, oběti a "druhého života" činů sportovců, v němž sehrává sílící roli mediální sféra i sociální sítě.