Abstract
Karcinom plic patří mezi nejčastější zhoubný nádor v české populaci a v příčině úmrtí mezi zhoubnými nádory zaujímá prvenství.1 Většinou je diagnostikován v pozdním stadiu, z čehož vyplývá nepříznivá prognóza. Proto by měla být snaha vyhledat nemocné v bezpříznakovém období, kdy je onemocnění poměrně dobře léčitelné.
K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening, který ve studii National Lung Cancer Screening (2002-2010) snížil mortalitu o 20 % u participantů, kteří podstupovali vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií.2 Na základě pozitivních výsledků probíhá mnoho pilotních projektů screeningu karcinomu plic v zemích napříč celým světem. Nicméně kromě pozitivních výsledků screening přináší i mnoho nejistot a rizik.
Aby byl prospěšný a efektivní, je důležité propracovat a pečlivě naplánovat implementaci screeningového programu.