Studie analyzuje vztahy mezi Jaroslavem Bidlem (1868-1937), profesorem východoevropských a balkánských dějin pražské Univerzity Karlovy a dalšími českými historiky tzv. Gollovy školy.
Postupné odcizování ve vztahu mezi Bidlem a jeho učitelem Jaroslavem Gollem, vrcholící v přerušení vzájemných styků v r. 1917, probíhalo v úzké souvislosti s Bidlovým vztahem ke Gollovu nejoblíbenějšímu žákovi Josef Pekařovi a jeho roli v Českém časopise historickém. Dle autorova soudu byla roztržka mnohem spíše důsledkem osobních antipatií a mocenských soubojů v české historické obci, než výsledkem metodických sporů.