Abstrakt
Systémová revmatická onemocnění jsou heterogenní skupinou autoimunitních chorob postihujících pojivové tkáně a četné orgánové struktury vedoucí ke snížení až úplné ztrátě jejich funkce. Snaha o pochopení patogeneze těchto chorob poukázala na velký vliv signální dráhy řízené interleukiny (IL) 23 a 17 na četné imunitní funkce, kostní metabolismus nebo angiogenezi.
Z tohoto důvodu se inhibitory IL-17 jeví jako slibný nástroj cílené terapie řady revmatických chorob. V současné době jsou inhibitory IL-17 indikovány k léčbě ložiskové psoriázy a psoriatické artritidy, kde dostávají v určitých případech přednost před inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru (TNF), a dále k léčbě axiální spondyloartritidy, kde se dostaly na úroveň linie inhibitorů TNF.
Ideálním pro léčbu inhibitorem IL-17 tedy prozatím zůstává pacient se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou a/nebo s přítomnou psoriatickou artritidou či axiální spondyloartritidou, u kterého selhala konvenční terapie.