Abstrakt
Cíl: Cílem této studie bylo zjistit, zda u souboru pacientů, kteří prodělali ortognátní operaci, došlo ke změně psychologického profilu. Prostřednictvím strukturovaného dotazníku byla měřena nejen změna sebevědomí a extraverze, ale také bylo posuzováno, zda je změna psychologického profilu závislá na pohlaví a věku. V závěru práce byly vyhodnoceny nejčastěji udávané klady a zápory ortognátních operací, respondenti dále zodpověděli otázku, zda by podstoupili operaci čelistí po svých zkušenostech znovu.
Materiál a metodika: Studie navazuje na výzkum MDDr. Borunské z roku 2015, která pomocí dotazníku zkoumala rozdíl v míře sebevědomí u pacientů bez léčby/ ortodonticky léčených/ ortognátních pacientů. Pro tuto studii byl použit soubor pacientů indikovaných k ortognátní operaci. Z tohoto souboru 88 pacientů podstoupilo po 4 letech od vyplnění dotazníku MDDr. Borunské ortognátní operaci 30 z nich a 21 pacientů bylo ochotno se do studie zapojit. Těm byl opakovaně poslán strukturovaný dotazník a bylo porovnáno výsledné skóre rozdílů hodnot Rosenbergova self esteem (změna sebevědomí) testu a testu NEO (změna hodnoty extraverze).
Výsledky: Měřením rozdílu Rosenbergova testu před a po léčbě nebyla prokázána statisticky signifikantní změna skóre. U hodnot extraverze v testu NEO došlo ke statisticky signifikantnímu snížení, tedy poklesu hodnoty. Dále byl zkoumán případný vliv hodnot Rosenbergova testu a extraverze na pohlaví. Byla potvrzena pouze ta skutečnost, že u žen klesly hodnoty extraverze. Dalším cílem bylo potvrdit korelaci mezi věkem pacientů a změnou sebevědomí. Opět došlo ke statisticky signifikantnímu vzrůstu hodnot pouze u hodnot extraverze a platí, že čím starší pacienti, tím vyšší hodnoty extraverze. Mezi nejčastěji udávaná negativa operace byla v 7 případech pooperační bolest, 6 respondentů uvedlo necitlivost brady a dolního rtu, 4 tekutou stravu a způsob stravování v pooperačním období a 2 respondenti udávali pooperační otok. Mezi nejčastěji udávané benefity byl ve 12 případech vzhled (včetně profilu), 7 respondentů uvedlo lepší skus, 5 nárůst sebevědomí a 2 respondenti snadnější navazování kontaktů. V 18 případech respondenti uvedli, že by ortognátní operaci podstoupili znovu, 3 nikoliv.
Závěr: Po ortognátní operaci nedošlo ke statisticky signifikantním změnám ve změně sebevědomí respondentů. Vztah mezi sebevědomím a věkem pacient nebyl statisticky prokázán, u extroverze lze hovořit o trendu - čím je pacient starší, tím více je extrovertnější. Závislost změny sebevědomí na pohlaví nebyla prokázána. Statisticky významný rozdíl je pouze u hodnot extraverze u žen, kdy po ortognátní operaci došlo ke snížení extraverze. Téměř 55 % respondent uvedlo hlavní pozitivum ortognátní operace lepší vzhled včetně profilu, 33 % lepší skus, 24 % nárůst sebevědomí a v téměř 10 % snadnější navazování mezilidských vztahů. Nejčastěji opakujícím se negativem ortognátní operace byla ve 33 % pooperační bolest, v téměř 29 % necitlivost brady a dolního rtu, v 19 % pooperační diskomfort během stravování a v 10 % pooperační otok. Ortognátní operaci by z vybraného vzorku pacient podstoupilo znovu 86 % respondentů, 14 % nikoliv. Nebyl prokázán statisticky významný vztah mezi sebevědomím a nejčastěji udávanými benefity a negativy ortognátních operací.