Kognitivně-behaviorální a incentivní terapie při odvykání kouření u pacientky v protialkoholní léčbě: kazuistika
Abstrakt
Osoby s poruchami způsobenými užíváním alkoholu vykazují výrazně vyšší prevalenci užívání tabáku, jakož i vyšší míru závislosti na nikotinu a nižší úspěšnost odvykání kouření. Navzdory tomu se intervencím zaměřeným na odvykání kouření u této populace věnuje jen minimální pozornost.
V tomto kontextu je cílem předkládané studie popsat kognitivně-behaviorální terapii v kombinaci s incentivní (pobídkovou) terapií (contingency management) určenou k odvykání kouření u žen v ambulantní léčbě závislosti na alkoholu. Sběr klinických dat probíhal s použitím dvou nástrojů: klinický rozhovor a standardizované dotazníky, jejichž prostřednictvím se hodnotila míra užívání tabáku a depresivní symptomatologie.
Užívání tabáku bylo biochemicky ověřováno na základě vydechovaného oxidu uhelnatého a kotininu v moči. Pacientka dosáhla abstinence od tabáku, která byla konfirmována ve sledovaném období (katamnéze) po 1 roce; celkem abstinovala nepřetržitě po dobu 382 dní.
Odborná literatura poukazuje na nutnost podpory odvykání kouření u osob užívajících návykové látky. Tato případová studie je příkladem efektivní léčby zaměřené na odvykání kouření při současné léčbě jiné závislosti.
Aplikované postupy je možné využít v klinickém prostředí.