Abstract
Mezi základní aspekty dobře fungující školy patří kvalitní a fungující učitelský sbor. Legislativní rámec školského zákona č. 561/2004 Sb. udává povinnost pedagogům dále se vzdělávat, není zde však specifikováno bližší zaměření či rozsah dalšího vzdělávání. Další vzdělávání učitelů tak může vypadat na různých školách velmi odlišně. Může se jednat o formálního vzdělávání, kdy učitelé splní své povinnosti v rámci samostudia či o návštěvy různých kurzů a seminářů. V každém případě samostudium může být velmi hodnotným zdrojem právě pro oborovou složku učitelovi práce, není však tím nejvhodnějším řešením pro obohacování poznatků v pedagogicko-didaktických či psychologických aspektech. Problematika výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SPU) či řešení šikany nebo jiných žákovských problémů může být velmi obtížně zvládnuto pouze formou samostudia. Mezi další možnosti vzdělávání v této problematice patří návštěva instituce, která se této problematice věnuje. Pokud učitel takovýto seminář absolvuje je na místě, aby se o své nabyté zkušenosti podělil i s ostatními členy učitelského sboru (Starý, 2007). V tomto případě můžeme hovořit o již výše zmíněném síťování, které přináší škole pozitivní efekt formou spolupráce mezi učiteli. Učitelé se tak mohou ve svém kolektivu lépe poznat jak po profesní, tak osobní stránce, mohou navázat nové kontakty a získat cenné zkušenosti pro svou další profesní dráhu. Touto vzájemnou spoluprací učitelů je možné ve škole docílit fungujícího učitelského sboru, jehož efekt se promítne jak do kvality samotné školy, tak výsledků samotných žáků (Weisberg et al., 2009).
Starý, K. (2007). Učící se škola-projekt INOSKOP. Orbis scholae, 85-92.
Weisberg, D., Sexton, S., Mulhern, J., Keeling, D., Schunck, J., Palcisco, A., & Morgan, K. (2009). The widget effect: Our national failure to acknowledge and act on differences in teacher effectiveness. New Teacher Project.